Jak probíhá opylení květu vanilky

Opylení květů vanilky: Nezbytný krok k voňavým luskům

Vanilka je jedním z nejdražších a nejceněnějších koření na světě – nejen kvůli své jedinečné chuti a vůni, ale také kvůli mimořádně náročnému způsobu pěstování. Jednou z nejklíčovějších fází v životním cyklu této rostliny je ruční opylování květů. Bez lidské pomoci by totiž vanilka nikdy nevytvořila své typické lusky.

Proč je ruční opylování nezbytné?

Vanilka (Vanilla planifolia) pochází z Mexika, kde se v přírodě opyluje díky specifickým druhům včel a kolibříků. Mimo svůj původní region si však vanilka nedokáže poradit sama – v tropech, kde se dnes běžně pěstuje (například v Indonésii), žádní přirození opylovači nežijí.

Jak ruční opylování probíhá?

Proces opylování je jemná a pečlivá práce. Používá se k tomu tenký nástroj – například párátko nebo malá tyčinka dlouhá 10–15 cm. Prvním krokem je nalezení tzv. rostellum, malé přepážky, která odděluje samičí a samčí část květu. Tuto část je třeba opatrně nadzvednout nebo odstranit a následně obě části květu spojit. Tím dojde k přenosu pylu a květ je opylen.

Na časovém okně záleží

Celý proces je časově velmi náročný – Květy vanilky kvetou pouze 24 hodin a nejlepší doba pro jejich páření je pouze asi 6-7 hodin (mezi 07.00-14.00). Pokud se květ během těchto pár hodin nestihne opylit, uvadne a opadne. Naopak květy, které byly úspěšně opyleny, sice uschnou, ale zůstanou na rostlině – to je první známka úspěchu.

Kolik květů opylit?

Pro dosažení vysoké kvality vanilkových lusků – tedy jejich délky, hmotnosti a intenzivní vůně – je nutné rostlinu nepřetěžovat. Doporučuje se: opylit maximálně 4 až 6 trsů, každý trs by měl nést 8 až 10 květů.

Takto cílené a omezené opylování dává rostlině dostatek energie k vývoji kvalitních plodů, které se pak mění v ceněné vanilkové lusky.